PROČ ADOPCE
Text by > Greyhound Safe <
Greyhounds are an ancient breed of dog, with an ancestry and rich history dating back through many centuries. Now their use as tools for the racing industries can be a grim life of survival.
Tens of thousands are bred around the world each year.
Those Greyhounds who survive the early stages of puppyhood will go on to sustain the racing industries in a most cruel and inhumane way.
Generally greyhounds will be kennelled or caged for up to 23 hours a day, often wearing muzzles if kennelled with a second Greyhound.
Thousands of Greyhounds will suffer injuries: broken toes, torn muscles/ligaments, broken legs/backs/necks, or heart attacks, all are not uncommon. Thousands of greyhounds are killed even for minor injuries.
Greyhounds have and do run on race tracks in weather extremes: heatwaves and freezing conditions, making money is obviously a priority before taking notice of weather forecasts.
Greyhounds are often subjected to being given prohibited substances found in positive urine samples.
Greyhounds generally 'retire' from racing industries at the age of 3 - 4.
'Retirement' for thousands of Greyhounds can mean death: 'humanely' or in horrific ways, as seen in a discovery of a mass grave in Ireland, April 2012.
Many will be simply dumped and found in appalling conditions - the lucky Greyhounds will find their way to the hands of dedicated rescue centres/shelters/fosterer's, who will be dedicated to finding forever-homes for them.
Many will be picked up as strays and left with already overwhelmed Local Authority Dog-Pounds, where they then face a very short time frame of any chance to be homed.
Many will face a 'retirement' of 'stud duties'.
Many will be exported to continue racing, sometimes in countries with no chance of a life as 'retirement'.
Greyhounds can live long and happy lives, up to 14 years old - thousands will not get to live those long and happy lives, or indeed live at all.
With each Greyhound 'retiring' more greyhounds will enter the cycle that sustains the racing industries.
by Greyhound Safe a page to LIKE > https://www.facebook.com/pages/
Text by Oh! Happy Grey
Spanish Greyhounds, known as 'galgos', are used in Spain for hunting (hunting championships with prize money of course... human greed), but when the end of the season comes around their owners often decide they have no further need for them.
Campaigners believe that more than 50,000 dogs die or are abandoned each year thanks to the hunting industry.
In some cases, hunters who are angry with their poorly performing dogs torture them by breaking their legs, hanging them from trees or throwing them down wells.
source A MUST READ 8 March 2013 https://
by Oh! Happy Grey
For the Love of Podencos (Podencos have the same plight of the Spanish Greyhounds - killed or dumped on the streets)
photo by https://
wikipedia: The Ibizan Hound (originally named Podenco Ibicenco) is a lean, agile dog of the hound family. Read more https://en.wikipedia.org/
PROČ JSEM ADOPTOVALA
Když jsem hledala vipetku, neměla jsem ještě ani potuchy, že existují nějaké adopce chrtů ani jak na tom chrti v zemích svého původu jsou. Do té doby jsem se o situaci psů všeobecně nějak víc nezajímala, měla jsem spoustu jiných starostí. Proto mě také napadlo koukat se po útulcích zde v Čechách, kde naštěstí moc chrtíků nekončí. Také mě ale napadlo podívat se na nějaké vipety bez PP. V té době jsem žádné nenalezla, a proto jsem se obrátila na chovatelku. Říkala jsem jí to, kde jsem hledala a až pak jsem pochopila, po jejím osvětlení, že brát si psa bez PP má svá velká rizika a vlastně tím mohu podporovat množitele. Nevadilo jí ani, že nechci se Cynthy vystavovat ani běhat. Nechala to čistě na mě. Až po nějaké době díky Cynthinky separační úzkosti jsem úplnou náhodou objevila adopce a s tím i „nový svět“. Kdybych adopce objevila dřív, asi bych neměla Cynthy, takže to byl osud a je to dobře, že jsem je našla až potom, život bez Cynthulky si nedokážu ani nechci představit.
Adopce mi hodně změnily život, a to k lepšímu. Poznala jsem spoustu nových lidí, z nichž někteří se stali přátelé, chodíme na společná venčení a vídáme se i mimo chrtí srazy. Pro mě je adopťák naprosto ideální pes, nemám žádné chovatelské, výstavní ani závodní ambice, jediné co od svého pejska chci je, že budeme parťáci, společníci, kamarádi. A zároveň adopcí pomůžu jedné ztracené, ve své domovině zavržené dušičce, z čehož mám úplně největší radost. Adopce mi dala do života 3 skvělé parťáky, každý je jiný, ale všichni jsou naprosto skvělí. Neměnila bych ani omylem a ani jednou se nestalo, že bych svého rozhodnutí litovala. Každopádně ale, chrt není pro každého a adopťák už vůbec ne. Opravdu je třeba respektovat určitá specifika, tím myslím především nepouštět na volno, prostě s tím být za jedno. Kdo toto nechce respektovat, myslím, že by si adopťáka pořizovat neměl. Také se může stát, že pejsek přijede s nějakým hendikepem, nebo s poraněnou dušičkou. Pak jsou začátky o něco složitější, ale vše se později vynahradí bezmeznou láskou a oddaností. Jediné kdy oddanost mizí, jsou chvíle, kdy je na obzoru něco k lovení :-D
